Slow-fashion vs. fast-fashion

“Afriku zaplavuje z Evropy dovezený textil.”

“Šijí oblečení pro Západ, měsíčně si vydělají pár desítek dolarů.”

“Většina textilu končí na skládce.”

“Statisíce tun textilu končí v Česku na skládkách.”

“Každý Čech ročně vyprodukuje průměrně 10 kg textilního odpadu.”

“Keňa se topí v moři textilního odpadu.”

“Chilská poušť Atacama se mění na hřbitov nechtěného oblečení z celého světa.”

Takový svět chceme?

Umíte si představit žít na 4,5 metrech čtverečných i s rodinou?
Uměli byste sebe a rodinu uživit za mzdu pod 2.000 Kč / měsíc?

Pojem slow-fashion zmiňujeme opakovaně, a je třeba si ho i nadále připomínat. Móda, kterou pro vás po Evropě několikrát do roka vybíráme a dovážíme je móda, která vzniká lokálně právě v Evropě, zaměstnává lidi v Evropě, kteří jsou placeni normální běžnou mzdou, na kterou je Evropan zvyklý. Taková švadlena jde večer se svým partnerem do restaurace, o víkendu do kina, jezdí slušným autem a bydlí dle nám známých a běžných norem.

Slow-fashion móda je šitá v evropských studiích a továrnách z kvalitních materiálů a drží se zlatého pravidla původního módního průmyslu, tj. 2 až 4 kolekce za rok. Takový kousek oblečení není určen k tomu, aby se po pár týdnech rozsypal a skončil na skládce na druhé straně zeměkoule. Slow-fashion oblečení vám vydrží několik let a pokud si vyberete zároveň nekřiklavou nadčasovou módu, která nepodléhá aktuálnímu trendu, nebudete mít potřebu několikrát do roka šatník obměnit.

“Průměrná americká žena za rok údajně koupí více než 30 kusů nového oblečení a více než 5 párů nových bot.”

Pojďme se podívat na tu druhou, temnou stranu módního průmyslu. Představte si takové tričko za 200 Kč, které někdo musel na druhém konci světa vyrobit, zabalit, přepravit, uskladnit, vystavit na prodejně, zaplatit náklady obchodním centrům, elektřinu, prodavačku … Tito všichni zúčastnění (výrobce, přepravce, prodejce…) navíc museli nad rámec nákladu vydělat. Kdo z toho všeho vidí pravděpodobně nejméně? Ten, kdo to tričko reálně vyrobil.

Přinášíme vám zde několik odkazů na externí články věnující se tématice fast-fashion, textilnímu odpadu, problematice dopadu módního průmyslu na životní prostředí. Není to pěkné čtení ani pěkné obrázky. Ale život není růžový a svět tam na druhé straně je bohužel takový. Nezavírejme před ním oči a přemýšlejme, jaké produkty kupujeme, jaký je jejich původ. A to neplatí jen pro fashion, ale pro jakýkoliv produkt, který si pořizujeme, od jídla po nábytek.

Chceme takovýhle svět? Plný odpadu a lidí, kteří pro naše pohodlí a ušetřené peníze – jež následně utratíme za předražené sojové latté – nejsou schopni uživit své rodiny živořící v jedné nuzné špinavé místnosti? Lidí trpících v okolí skládek vyprodukovaných zhýčkanými obyvateli tzv. západního světa?

Preferujte s námi kvalitu před kvantitou. Zajímejte se o původ produktu, který kupujete.

Seznam: Tady končí oblečení, které v Evropě a Americe nikdo nechtěl
foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas
Český Rozhlas: Afriku zaplavuje z Evropy dovezený textil „mitumba“. Většina ale končí jako odpad na ulicích a skládkách.
Foto: Jean-Francois Fort / Hans Lucas via Reuters
Deník N: Oblečení Evropanů putující z Bangladéše do Afriky. Jak rostou hory textilu, který měl původně pomoct místním
Autor: Caitriona Rogerson
iDnes: Keňa se topí v moři textilního odpadu. Použité oblečení slouží i jako obživa.